Zkuste si doma uvařit tradiční pokrmy, které nemohly chybět v žádné šumavské chalupě a na kterých si zaručeně pochutnáte.

Máte chuť na něco dobrého? Co takhle vyzkoušet Starošumavskou bramborovu polévku s kysaným zelím?

K přípravě potřebujete:
150 g vepřového masa nebo klobásy, 1 l vody 300g brambor, 250 g kysaného zelí, 1 lžíce sušených hub, 1 lžička rajčatového protlaku, 300ml kysané smetany, 1 lžíce hladké mouky, sůl, ½ lžičky sladké papriky, 1 lžička másla.

Tradiční šumavské recepty obohatí Váš jídelníček a zaručené přijdou k chuti. Nechte se nalákat na pokrmy, které znali již Vaše babičky a uvařte si například Šumavskou zelnici.

Ingredience potřebné k přípravě Šumavské zelnice:

Ingredience: 50 g medu, 100 g cukru, 50 g másla, 1 vejce, 1 lžičku mletého hřebíčku, skořice a badiánu. 250 g hladké mouky, 1 lžičku jedlé sody, marmeláda, citrónová poleva.

Ingredience: brambory, hrubá mouka, sůl, mléko, máslo – množství všech ingrediencí musíme s citem odhadnout.

Ingredience pro 4 osoby: 500 g brambor, 100 g celeru, 1.5 litru vody, sůl, 80 g sádla, 4 stroužky česneku, pepř, 2 tenké krajíce tmavého chleba, pažitka nebo petrželka.

Typickým pečivem, které se peče na Chodsku jsou koláče s tvarohovou, makovou a povidlovou náplní. Díky konzervativnímu obyvatelstvu je na Chodsku stále živá lidová kultura - folklór taneční i hudební, rodinné oslavy, dialekt, řemesla, lidový oděv i gastronomie. Za zmínku stojí chodské koláče z kynutého těsta, ochuceného tvarohu, máku, povidel, posypané rozinkami a mandlemi.

K tradičním pokrmům našich předků patřila polévka, která neprávem upadá v zapomnění. Vyzkoušejte tento recept, jistě nebudete zklamáni. 1 l vody, 300 g hub,4 velké brambory, sůl, kmín, 1/8 l zakysané smetany, 1 lžička hladké mouky, kopr, 4 vejce vařená natvrdo. Do osolené vody dáme vařit očištěné a nakrájené houby. Po 15 minutách varu přidáme na kostky nakrájené brambory, kmín a vaříme doměkka. Polévku zahustíme smetanou, ve které jsme rozkvedlali hladkou mouku. Podle chuti přidáme kopr. Rozpůlené vařené vejce vkládáme do talíře až těsně před expedicí, nakonec porci ozdobíme nasekaným koprem.

S medovníkem se mi vždy vybaví návštěva u mé babičky Růženky, která nám často připravovala tuto jedinečnou lahůdku. Přesto, že výroba medovníku vypadá složitě, zvládne tento moučník každá hospodyňka. Nejlepší je trochu odleželý, proto ho připravte den předem a po slepení nechte odpočívat na chladném místě.

A tady je recept: 3 vejce, 250g krupicového cukru, 1 hera, 3 lžíce tmavého medu,1 lžička jedlé sody, 400g hladké mouky 00 extra , převařená voda, rum

Na krém: 1 plechovka slazeného kondenzovaného mléka, 300g másla

Trend současné gastronomie v polévkách je malá porce silného vývaru z masa, zeleniny a bylinek nebo pouze lehce zahuštěné, případně mixérem vypěněné polévky s neotřelou zavářkou/vložkou. Podle výše uvedeného internetového průzkumu vedle zeleninových polévek právě vývary domácím jídelníčkům vévodí: 28 % žen doma nejčastěji vaří kuřecí polévku a 13 % hovězí polévku, následují polévky zeleninové (25 % pro zeleninovou, 13 % pro bramborovou, 5 % pro zelňačku).

V dnešní době se za ni určitě dá považovat česká bramboračka, která se v našem jídelníčku objevuje v různých variacích. Dokazuje to i průzkum na www.nadoma.cz, v němž 56 % z téměř 4000 odpovídajících označilo za nejtradičnější českou polévku právě bramboračku. Pestrostí přípravy předčila v minulosti hojněji připravované české polévky, jako byla kulajda, zelňačka nebo kyselo, které se stále, ale v menší míře vaří v regionech. Jako další české tradiční polévky označily respondentky kulajdu – 11 %, kyselo – 8,5 %, zelňačku – 13 % a oukrop – 10 %. Podobné to je s vařením „české klasiky“: bramborovou polévku připravuje doma 53 % odpovídajících, zelňačku 26 % a kulajdu 8 %.

Polévka byla vždy považována za jídlo chudých a většinou byla jediným teplým jídlem za celý den. V jednom hrnci se uvařilo vše, co dům dal. Často to bylo jen zelí a mrkev, jen výjimečně se polévka zahušťovala moukou. V 15. a 16. století vařily hospodyně například polévku syrnou z povařeného a propasírovaného sýra či tvarohu a hrachovou, která se připravovala pouze z vody, v níž se vařil hrách, případně s přídavkem petrželového kořene. Mezi lidmi bohatými i prostými byla velmi oblíbená polévka pivní. Tu jedli také hlavně lidé nemocní a ženy po porodu. Maso se v polévkách uplatňovalo až v pozdější době. Masové polévky se vařily hlavně ve Francii a říkalo se jim léčivé, protože vývary se používaly hlavně jako lék pro nemocné. Známou a jednoduchou českou polévkou byl „oukrop“ – krajíc chleba potřený česnekem se solí, přelitý vařící vodou s kmínem a omaštěný husím nebo vepřovým sádlem. V kuchařkách z 18. a 19. stol. lze najít polévky masité a postní. Masité se připravovaly z většího množství masa a dalších ingrediencí. Postní byly pouze z ryb nebo hrachu. Dále se využívalo pivo, víno, smetana a žloutky. Polévky připravované z vody, zeleniny a jíšky, jaké známe dnes, byly dříve spíše výjimkou.