Oficiální rozcestník cestovního ruchu turistického regionu Šumava de.gif, 0 kB en.gif, 0 kB
Logo Šumava Šumava


Tipy na výlety

* Modrý sloup – sen několika generací Šumaváků se splnil

Vydáno dne 28. 06. 2013 (3613 přečtení)

mapa_modrý sloupmodry sloup npsumava Modrý sloup NPŠumava

70 let čekání – krev, pot a slzy. 15.července 2013 toto martyrium skončí. Cesta Luzenským údolím na Modrý sloup se otevírá.

Tradiční hraniční přechod pro pěší mezi Českou republikou a Bavorskem vede tím nejatraktivnějším územím Národních parků Šumava a Bavorský les. Kvůli ochraně tetřeva hlušce v regulovaném režimu. Cesta Luzenským údolím na Modrý sloup je volně přístupná. Věta, která posledních 70 let patřila do kategorie sci-fi, či zbožných přání všech milovníků Šumavy. Od 15. července už je to radostná realita. (Mapa a foto nahoře archiv NP Šumava)

„Cesta z Březníku skrze Luzenské údolí na Modrý sloup je jedna z nejkrásnějších tras pro pěší na území české i německé části Šumavy. Místo, kde každý pochopí proč je Šumava tak jedinečná a nádherná. K velké škodě si jí milovníci Šumavy v minulém i tomto století moc neužili. Nám se tuto chybu podařilo napravit,“ uvádí Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Historický hraniční přechod s Bavorskem - Modrý sloup na soumarské stezce zvané Böhmweg stál tolik potu, krve a slz jako málokteré jiné místo na Šumavě.Luzenské údolí _Jiří Plachý Straňanskývýhled z luzného foto Jiří Plachý Straňanský

Foto: Jiří Plachý Luzenské údolí foto Jiří Plachý Straňanský

Modrý sloup zůstal uzavřený se začátkem druhé světové války. Březník (1165 m n.m.), který leží v mimořádně chladném a na srážky bohatém okolí, byl obydlen do roku 1951, poté se zdejší hajný musel vystěhovat a přímo v Luzenském údolí byla zřízena pěchotní střelnice a hraniční pásmo s přísným zákazem vstupu. Železná opona. STŘIH. Rok 1989, Sametová revoluce a kratičké uvolnění. A se založením Správy Národního parku Šumava přichází další STOP – 1.zóna ochrany přírody. Na scéně dramatu s názvem Modrý sloup od té doby vystupují odborníci na ochranu přírody, bavorští i čeští starostové, spolky, občanská sdružení, hejtmani, poslanci parlamentu, senátoři ministři. Následují nesčetná jednání, schůze, slyšení, politické hyde parky. Vše bezvýsledné!. „Co hodin se kolem Modrého sloupu prodiskutovalo, co benzínu a nafty projezdilo!“ říká bývalý mluvčí správy parku Radovan Holub.

„Správa NP a CHKO Šumava se krátce po svém založení uchylovala k výmluvám typu - Nejde to, v Luzenském údolí sídlí tetřev, jsou tam suché stromy, hrozí pád větví. Hrozí požár. Není dokončena hájovna na Březníku. Až bude opravena, turisty tam pustíme,“ doplňuje Holub.

Nacismus, komunismus, aktivismus

„Nacismus, komunistické, později i aktivistické snahy tuto tradiční šumavskou stezku držely nedostupnou. V turismu platí až na výjimky zásada: turistovi nabídněte, turistu nakrmte, vyznačte mu trasu, ukažte přírodu a její tajemství tam, kde je to z hlediska její správné ochrany možné, usměrníte tím jeho kroky a rovnováha touhy po poznání a ochrany přírody zůstane zachována tak, jak tomu bylo po celé generace,“ uvádí Ladislav Havel, biolog, bývalý předseda Asociace cestovních kanceláří České republiky a člen Rady Národního parku Šumava. Území okolo Modrého sloupu je hnízdištěm tetřeva hlušce – velmi vzácného živočicha - jehož počet na území Národního parku Šumava během 20. století výrazně klesl. Důvodem ale nejsou turisté.

Podle Hanse Aschenbrennera, bavorského zvěrolékaře a biologa, který se v Bavorsku dvacet let snažil reintrodukovat tetřeva je soužití člověka s tetřevem historicky daná skutečnost.

Co se týká Šumavy, tak mají na Šumavě určitě místo oba dva, ale člověk, třeba turista, musí být správně informovaný a usměrňovaný, aby tetřeva nerušil. Obzvláště v citlivém období. „Pokud turisté zůstanou na cestě, mají psy na řetězu, pak to není problém. Stejné je to i podél lyžařských tras. Takové výzkumy jsou i v Bavorském Národním parku se stresovými hormony tetřevů,“ uvádí Aschenbrenner. Když ale turisté opouští turistické trasy, pak nastává problém. „Je samozřejmé, že je tetřev podél turistických tras stresovaný, ale ta míra je minimální, rozhodně to neznamená, že by zvíře mělo zahynout. Všude má spoustu prostoru, tetřev může odletět dál od turistické trasy, hlouběji do lesa. Pokud se lidé chovají ohleduplně, pak do života tetřevů nezasáhnou nijak fatálně,“ doplňuje.

Jak zachránit tetřeva?

„Pomoci může v tomto případě intenzivní lov lišky jeden rok před vypouštěním a je také třeba zastavit krmení divokých prasat ve vyšších polohách. Svině naleznou díky výborně vyvinutému čichu i dobře schovanou snůšku a představují pro kuřata další obrovské nebezpečí,“ uvádí Aschenbrenner. To potvrzují i výsledky monitoringu tetřeva na Šumavě, na kterém se podíleli vědci Správy NP a CHKO Šumava a Národního parku Bavorský les. „Zřetelně ukázaly, že vedení trasy skrze Luzenské údolí představuje pro populaci tetřeva hlušce nejlepší řešení, které představuje rovnováhu mezi ochranou přírody a turistikou,“ uvádí Jiří Mánek.

To samozřejmě neznamená, že by tu platil volný režim. „Platná je úprava vstupu. Turisté sem mohou vkročit od 15. července do 15. listopadu, což je přesně doba, kdy tetřev přečkal zimování, období toku a rozmnožování a má již vyvedená nelétavá kuřata. Je zapotřebí se chovat ohleduplně a dodržovat návštěvní řád Národního parku Šumava,“ vysvětluje Jiří Mánek. Středobodem putování turistů jak z Čech, tak i z Bavorska bude fořtovna na Březníku (známá z románu Karla Klostermanna Ze světa lesních samot, pozn.aut), tady se u piva střetnou a odpočinou turisté z obou stran hranice. Výchozím místem pro bavorské turisty by se měl stát Svatý Oswald a pro české turisty Modrava. Historie Modrého sloupu je samozřejmě o mnoho bohatší, než ta pohnutá z 20. století. císařský otisk_ luzenské údolí (mapa Císařský otisk 1837, archiv NP Šumava)

„Již od roku 1356 tudy vedly přeshraniční Zlaté stezky, po kterých se vozila sůl. Jedna ze „zlatých“ solných stezek, kterou nechal vyznačit Karel IV., vedla od roku 1366 z Kašperských Hor přes Březník k dnešnímu hraničnímu přechodu Modrý sloup, kde dále pokračovala do města Waldhäuser, přes Svatý Oswald, Grafenau až do Pasova,“ popisuje Václav Sklenář, předseda občanského sdružení Karel Klostermann - spisovatel Šumavy. Do Čech se vozila hlavně sůl, která se dopravovala převážně po vodě ze Salzburgu do Pasova, kde se překládala na soumary (německy Saum – náklad, pozn. aut).

Každý soumar nesl na zádech asi 300 kg, obchodníci se sdružovali asi po dvaceti a vypravovali se na nelehkou cestu. Například v roce 1572 přecházelo týden co týden až 1 300 soumarských koní Zlatou stezku mezi Pasovem a Prachaticemi. Provozem stezky získávala města a osady na ní značné ekonomické výhody, proto provoz na ní, podle všeho neustával ani v zimním období. Existují totiž historické záznamy o koních s povozy uvízlých ve sněhu. Jako v roce 1650, kdy grafenauští měšťané museli uvízlé soumary se solí vyprostit ze zcela zasněžené cesty pod Luzným. Další zajímavost pocházející z roku 1593 je možné najít v grafenauské kronice. „Zemský správce z Bärnsteinu (středověký hrad v Bavorsku, pozn. aut.) nechal za pomoci stovky poddaných se 40 až 50 koňmi soumarskou stezku od sněhu protáhnout. Všichni pomocníci přenocovali podle historických záznamů "am Gefülz" (na Kvildách).“ Díky velkému vytížení stezek je bylo nutné čas od času opravit a zajišťovat jejich údržbu, o čemž víme nejvíce ze záznamů pocházející z části stezky vedoucí ke Grafenau. Například v roce 1628 nechává úřad zemského správce v Grafenau-Bärnstein stezku z Bavorska obnovit až na "Grändl" (napajedlo) pod "khalten Stauten" (Studniční Horou) na Březníku.

Význam stezky, která vedla přes Březník okolo Modrého sloupu do Bavor, později upadal (stejně jako všech solných stezek na hranici s Bavorskem). „Na bavorskou sůl císař Leopold I. nejprve uvalil vysoké daně a následně patent Josefa I. z roku 1706 zcela zakázal její dovoz. Proto se do Čech začala dopravovat ze zemí Rakouské monarchie,“ vysvětluje Vladimír Horpeniak, historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách.

Šibenice ze dvou sloupů

Zajímavostí je, že přímo na místě, kterému se dnes říká Modrý sloup, stávala ve středověku šibenice. Podle popisu se sestávala ze dvou vyzděných sloupů, mezi nimiž bylo břevno. Jeden sloup byl na české straně, druhý na bavorské. Důvodem bylo to, že vykonatelnost hrdelního práva od roku 1631 byla v Kašperských Horách a na bavorské straně až v Bärnsteinu u Grafenau. Veliká rozloha a malé osídlení Šumavy zapříčinilo, že se nemohli odsouzenci věšet kdekoliv v lesních samotách.

„Proto byl tento úsek cesty označený smírčími ukazateli „Handhab“. Hrdelní právo se na Modrém sloupu vykonávalo zvláštním řízením. Každý, kdo na stezce kradl nebo vraždil a byl při tom jiným dopaden, mohl jej tento namístě okamžitě odsoudit. Kvůli zachování alespoň minimální spravedlnosti, aby se zamezilo zneužívání práva, tj. aby zločinec nebyl pověšen na první strom, bylo nutno hříšníka dopravit k popravišti na hranici a předtím na místě odsoudit soudem povstalých z obchodníků právě se nacházející na stezce,“ popisuje Václav Sklenář.

„Popraviště se v letech 1629, 1657 a 1670 opravovalo. Při následných opravách bylo popraviště označeno jako „prastaré hraniční značení“. Později úřady již smysl společné šibenice a popraviště neznají a využívají jej pouze jako označení hranice,“ doplňuje Sklenář.

Zajímavostí je, že bavorské mapy stále místo nedaleko Modrého sloupu označují „Auf dem Hochgericht“ – v překladu „Na Popravišti“ nebo „Na Spravedlnosti“.

Nedaleko Modrého sloupu v dnes zaniklé osadě „Obere Waldhaus” stával stánek s chlebem, který neměl obsluhu a chléb sem dodával pekař z Grafenau pravidelně každý týden, aby se mohli obchodníci na cestě přes šumavské lesy občerstvit. Každý za chléb musel však zaplatit vhozením určitého obnosu peněz do pokladničky, která tu stála. Pokud by dotyčný „zapomněl“ zaplatit, tak mohl být pověšen na blízkou šibenici. „Podle všeho obchodníci byli svědomití a nezapomínali platit - nikdo z nich na Modrém sloupu oběšen nebyl,“ říká Václav Sklenář.

Proč Modrý sloup?

Označení Modrého sloupu vzniklo až na začátku 19. století. V roce 1806 se Bavorsko stalo samostatným královstvím. Hranice byla označena sloupem v bílomodré barvě, což je symbol, který si s Modrým sloupem spojujeme dosud. „Název je odvozený podle bavorského dialektu „blaue Säul´n“ později nahrazeno tvarem německého množného čísla „blaue Säueln“ (Modré sloupy). Toto označení je dodnes uváděno na mnoha německých mapách,“ uzavírá Václav Sklenář.

Text: Pavel Pechoušek


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: MK | Informační e-mailVytisknout článek |

ŠKOLNÍ VÝLETY


I N F O C E N T R A

Tento web spravuje Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s.

Máte-li novinky a informace z dění v cestovním ruchu na Šumavě
nebo návrhy a připomínky k obsahu našich stránek,
rádi se je dozvíme,
kontaktujte nás prosím na e-mail kytlicova@rras.cz

Statistiky návštěvnosti

06.10.2016: Prohlídky památek za úplňku / Stožec – Nové Údolí
využijte mimořádné nabídky k prohlídce Stožecké kaple nebo kaple v Haidmühle. www.cd.cz

02.10.2016: Koncert Hany Robinson / Hojsova Stráž
v 19 hodin vystoupí v kostele v Hojsově Stráži klavíristka, textařka, skladatelka a zpěvačka Hana Robinson. Celý koncert bude věnován na podporu lidí s roztroušenou sklerózou. Sama klavíristka a zpěvačka Hana Robinson tuto nemoc má a je jednou z osobností, které projekt „Překonej sám sebe“ podporují.

25.09.2016: Česko-bavorská neděle / Železná Ruda – B. Eisenstein
bleší trh, hudba, občerstvení u nádraží Alžbětín. www.sumava.net/itcruda

25.09.2016: Posezení s písničkou – Úterníci / Horažďovice, KD
www.kulturnistrediskohd.cz

24.09.2016: Hojsovecká pouť / Hojsova Stráž
24. – 25. 9. 2016 / s hudbou, zábavou a vším, co k pouti patří, tel.: 376 361 227. www.sumava.net/itcruda

24.09.2016: Česko – německé setkání na Juránkově chatě / Železná Ruda
VII. ročník turistického výstupu na Svaroh. www.sumava.net/itcruda



jméno:
heslo:

Nová registrace


Sudslavická naučná stezka - 9
Sudslavická naučná stezka
zobrazení: 5094
známka: 0

Plešné jezero 2
Plešné jezoro 2
zobrazení: 3693
známka: 0

Nové údolí
Nové údolí
zobrazení: 5468
známka: 1.38

financování
vlajkaeu.gif, 4 kB

vlajkaeu.gif, 4 kB
Aktualizace informací na tomto webu je spolufinancována Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Na šumavské výlety bez hranic po celý rok“. „Investice do vaší budoucnosti“


Google+

www.info-sumava.cz v‘e o Šumavě na jednom místě