Oficiální rozcestník cestovního ruchu turistického regionu Šumava de.gif, 0 kB en.gif, 0 kB
Logo Šumava Šumava


Tipy na výlety

* Pěšky napříč Šumavou za 7 dní s využitím nouzových nocovišť

Vydáno dne 03. 07. 2009 (9410 přečtení)

Cesta na Bucinu Nouzove nocoviste na BucinePokud toužíte zažít několik dní v divočině, v těsné blízkosti státní hranice, zkuste si projít Šumavu po červeně značené turistické trase, tzv. páteřní. K přenocování je možné využít nouzových nocovišť, která jsou určena pro legální přespání na území I.zóny NP Šumava. Podmínky pro bivakování jsou stanoveny provozním řádem, který stanoví, že místa k přespání je možno využít vždy jen pro jednu noc, kapacita nocoviště je omezena, nesmí se zde rozdělávat oheň, odpadky si turista musí odnést s sebou a je třeba tu dodržovat klid. Provoz nouzových nocovišť je celoroční, vždy od 18,00 - 9,00 hodin.

Přehled nocovišť včetně mapičky ke stažení na www.npsumava.cz



Den 1

Na naši týdenní túru se vypravíme z vlakové zastávky Alžbětín u Železné Rudy po červené TZ.Vydáme se východním směrem k někdejší osadě Debrník, kde bývaly v minulosti sklárny a barokní zámek. Ten už zde ale nenajdete, příliš dlouho chátral, až byl v 80. letech zbořen. Pokračujeme dále po červené, přes klidové území Plesná – Ždánidla až narazíme na rozcestník. Odtud se vydáme po žluté TZ na Hůrku, kde se nachází první nouzové nocoviště. V nohách máme první desítku kilometrů. Před zachumláním do spacáku prozradím něco z historie místa. V Hůrce působil rod Abelů, z něhož pocházela matka spisovatele Karla Klostermanna. Abelové v roce 1801 zakoupili starou Hůrskou huť a postavili zde novou zrcadlovou huť. Při té tu později vyrostla obec. V roce 1820 rodina Abelů vybudovala na Hůrce kapli sv. Kříže, která se stala rodovou hrobkou. Mezi jinými zemřelými tu byl pohřben i otec spisovatele Karla Klostermanna, který popsal Hůrku v románu Skláři. Byl tu také natočen film Divá Bára. Po vysídlení německého obyvatelstva však obec zanikla a dnes jsou zde jedinou připomínkou minulosti ruiny kaple sv. Kříže se zbytky okolního hřbitova.

Den 2

Ráno vyrazíme z Hůrky na 13 km výšlap po modré TZ k Jezernímu potoku a dále k jezeru Laka. Leží v nadmořské výšce 1096 m.n.m. Je nejvýše položeným ze všech osmi šumavských jezer. Svojí plochou 2,78 ha a obvodem 870 m je však nejmenší. Jezero Laka je mělké, ovšem i tady byste se pohodlně utopili, největší hloubka je 3,9 metrů. Zvláštností jsou plovoucí ostrůvky rašeliny, které brázdí jeho hladinu. Až se pokocháte jezerem, vydáme se dále po červené. Čeká nás prudký asi kilometrový výstup na Zlatý stoleček, odtud pak již půjdeme z kopce přes bývalá Horní Ždánidla až do Gsegnetu. Na úseku z jezera Laka do Gsegnetu je vstup povolen pouze v období 1.7.-15.3. Na rozcestí Gsegnet stávala až do poválečných let stejně zvaná osada. Po 2. světové válce bylo obyvatelstvo německé národnosti vysídleno a osud Gsengetu se naplnil tak, jako osud mnoha jiných obdobných sídel na Šumavě. Osada zanikla, dnes jsou v těchto místech patrny pouze základy několika stavení. Odtud je možno učinit krátkou odbočku doleva po žluté značce (cca 1 km) na státní hranici, kde lze přejít přes můstek přes potok Marchbach do Bavorska. Kousek po proudu potoka je na jeho levém břehu historický hraniční kámen zvaný „Josefovský“. Vrátíme se zpět na Gsenget a odtud pokračujeme po červené (cca 1300 m) k Frantovu mostu. Odtud budeme stoupat po zelené až na Polední horu (1315), čeká nás vyšlapat převýšení 355 m. Tato zelená trasa pro pěší je přístupná pouze v období od 1.7.-30.9. Na rozhlednu vysokou 37 metrů musíme zdolat 227 schodů, cestou nahoru se můžeme vydýchat v patrech pod ochozem, kde je umístěna galerie a informační centrum NP. Výhled z vrcholu ale rozhodně stojí za námahu, za jasného počasí uvidíte téměř všechny dominanty Šumavy jako na dlani. Na západě nejvyšší vrchol Šumavy německý Javor, na jihu dvojvrchol Roklanu, na východě Kvildu i Boubín. Na severu můžete spatřit Svatobor s rozhlednou a zříceninu hradu Kašperk. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i Alpy. Po náročném výstupu bude příjemné odložit batohy a trochu si „na tisícovce“ zlenošit. V letních měsících zde funguje i občerstvení, takže klobáska, bramborák či gambrinus jistě přijdou vhod. Na vrcholu hory se ubytujeme na dalším nouzovém nocovišti.

Den 3

Trasa nás zavede na 11 km vzdálenou Modravu, přes klidové území Poledník – modravské slatě. Jdeme po červené, směrem k Javoří pile (Ahornsäge). První zmínka o ní pochází z roku 1543, u rozcestí kdysi stála hájenka, která poskytovala občerstvení i ubytování. Trasa z Poledníku k Javoří pile je přístupná pouze v období od 1.7.-30.9. Na soutoku Javořího a Tmavého potoka si prohlédneme vrchovištní rašeliniště a pak se vydáme dále podél Roklanského potoka na Modravu. K přespání můžeme využít další nouzové nocoviště na Modravě. Jsme opět v civilizaci, tak by rozhodně stálo za to dát si teplou večeři v některé z místních restaurací.

Den 4

Z Modravy se vydáme na 13,5 km pochod po modré a červené TZ proti proudu modravského potoka až k rozcestníku turistických tras Modravský potok - most, zde se dáme dále po červené TZ směrem na Prameny Vltavy a Bučinu, kolem Černohorské a Ptačí nádrže, nyní obě vypuštěné. V minulosti byly využívány pro plavení dřeva. Odtud pokračujeme ještě 5 km a můžeme si udělat malou zastávku u Pramenů Vltavy, které nejsou přímo na naší trase, ale musíme k nim dojít cca 300 m po modré TZ směrem na Kvildu. Na naše cílové stanoviště na Bučině pak již zbývají necelé 4 km, vyšlápneme na horu Stráž a pak sejdeme až na Bučinu na další nouzové nocoviště. Zde není možnost žádného občerstvení, jediný hotel, nově postavený, je stále uzavřen.

Den 5

Úsek z Bučiny na Strážný je nejdelší (23 km). Z Bučiny vyrazíme po červené TZ, která je zároveň asi cca 2 km značena jako přírodní poznávací okruh Bučina, informující o historii této oblasti, o filozofii a členění NP. Pokračujeme dále po červené TZ až na rozcestí Knížecí Pláně (původně Fürstenhut) která měla v roce 1820 přes 500 obyvatel a stálo zde asi 75 domů. V roce 1946 byla obec vysídlena a do deseti let celá zničena. Krátce po sametové revoluci byl obnoven hřbitov a na místě zbořeného kostela vztyčen 13 m vysoký kříž. Na místě původní osady byla nově postavena hájenka, která v sezoně nabízí stravování i ubytování. Z rozcestí pokračujeme po červené TZ k Červenému potoku, který od tohoto místa dále po proudu tvoří česko-německou hranici. Nyní půjdeme jen několik desítek metrů od státní hranice, vlevo se rozprostírá Žďárecká slať. Vystoupáme kolem Pomezního vrchu a Žďárecké hory, abychom posléze mohli sestoupat k bývalé osadě Točná a dále již nás stezka povede podél říčky Řasnice až k obci Strážný. V nohách za tento den máme úctyhodných 23 km a rozhodně si zasloužíme vydatnou teplou večeři v civilizaci. Nocoviště je cca 1 km před Strážným na naší trase v místě, kde se říká Na Kapličce.

Den6

Ráno se vypravíme přes zaniklou obec Dolní Cazov, údolím Mechovského potoka a po cca 11 km dojdeme na Mlaka, kde začíná naučná stezka Zlatá solná stezka, připomínající slavné období kupecké stezky vedoucí z Pasova do Prachatic. Z Mlak se pustíme dále po červené TZ a příjemně zvlněným terénem se přesuneme po cca 6 km do Nového Údolí. Kdysi bývalo rušnou pohraniční osadou, dnes však zde kromě jedné chalupy najdete pouze malé romantické nádraží a malou chatku, kterou donedávna využívala pohraniční stráž. V turistické sezóně se zde můžete svézt replikou parní lokomotivy, šlapací drezínou a obdržet pamětní jízdenku. V areálu jsou umístěny tři železniční vagony, v nichž naleznete malé minimuzeum Pošumavských železnic s unikátním souborem dobových fotografií. K přespání využijeme nocoviště v Novém Údolí.

Den 7

Týdenní putování zakončíme výstupem na nejvyšší horu české části Šumavy Plechý (1378 m). Z Nového Údolí vyrazíme po červené TZ směrem na Třístoličník. Cestou dojdeme po cca 3,5 km k Rosenauerově nádrži, která sloužila k zadržování vody pro jarní plavení dřeva. Pokračujeme dál, až na rozcestí Trojmezní a Třístoličné cesty. Přejdeme říčku Světlá a začneme prudce stoupat cca 1,5 km po státní hranici až na Třístoličník (1311 m). Z vrcholu je pěkný výhled na bavorskou stranu, dobře jsou vidět i Alpy. Na úpatí Třístoličníku je postavena turistická ubytovna, dříve mazývaná Rosenbergský zámeček. V letech 1855-1866 navštěvoval toto sídlo spisovatel A. Stifter a popsal jej ve svém románu Vítek. V jedné části objektu je dnes zřízeno malé muzeum A. Stiftera. Z vrcholu se vydáme po hřebenové stezce na Plechý a během 4,5 km zdoláme hned 5 „tisícovek“ (Třístoličník 1311 m, Vysoký Hřeben 1341 m, Trojmezná 1361, Trojmezí 1321, Plechý 1378 m). Pod Trojmeznou se na jižní straně rozprostírá kamenné moře. Nedaleko vrcholu leží snad nejznámější místo celého pohraničního hřebene známé jako Trojmezí (Dreieckmark). Místo, kde se setkávají hranice ČR, Rakouska a SRN je označeno hraničním kamenem s názvy a státními znaky jednotlivých států. Z Trojmezí se vydáme na vrchol Plechého, který je dnes již téměř bezlesý v důsledku řádění vichřic i kůrovce, dech beroucí pohled se nám naskytne při sestupu po žluté TZ k Plešnému jezeru, nedaleko Stifterova památníku či Kučerovy vyhlídky. U Stifterova pomníku začíná zážitková stezka Duch pralesa, která seznamuje s lesem, který znali naši předkové, ale pro nás je jaksi cizí, protože jsme již příliš zvyklí na upravený hospodářský les. Zážitkový chodník končí u morénové hráze Plešného jezera, které se rozkládá na ploše 7,5 ha a jeho maximální hloubka je 18,3 m. Asi 200 m severovýchodně od hráze jezera se rozkládá 6 hektarové kamenné moře ledovcového původu. Od jezera se vydáme po zelené TZ přes Hučinu na Jelení Vrchy (cca 6, 2 km), odkud je možné v období letních prázdnin využít „Zelené autobusy“. V mimosezóně se vydáme po zelené TZ přes Kamenné moře na Říjiště, odtud k akvaduktu, kde se kříží plavební kanál s Koňským potokem a dále pokračujeme do Nové Pece na železniční zastávku. Celková vzdálenost do Nové Pece je 22 km, trasa na Jelení Vrchy je o málo kratší, měří 18 km.

Tento výlet doporučujeme zdatným turistům, kteří chtějí prožít aktivní dovolenou v přírodě a zároveň si příjemně odpočinout od všech vymožeností, které si v dnešní uspěchané době dopřáváme. Přejeme všem přívětivé počasí a lehký krok!


[Akt. známka: 1,89 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5
Celý článek | Autor: MK | Informační e-mailVytisknout článek |

ŠKOLNÍ VÝLETY


I N F O C E N T R A

Tento web spravuje Regionální rozvojová agentura Šumava o.p.s.

Máte-li novinky a informace z dění v cestovním ruchu na Šumavě
nebo návrhy a připomínky k obsahu našich stránek,
rádi se je dozvíme,
kontaktujte nás prosím na e-mail kytlicova@rras.cz

Statistiky návštěvnosti

31.12.2019: Půlnoční silvestrovský běh / Hojsova Stráž
akce, bez které by Silvestr na Hojsovce nebyl Silvestr, od 23 hodin. www.zelezna-ruda.cz

31.12.2019: Silvestrovský sjezd s pochodněmi / Špičák
nejprudší špičácké sjezdovky Šance budou sjíždět členové horské služby a šumavští lyžaři, od 17 hodin. www.spicak.cz

26.12.2019: Zimní otužování na Vodníku / Vimperk, areál Vodník
tradiční potápění otužilců, pro všechny bude připraven teplý grog, od 13.33 hodin. www.vimperk.eu

26.12.2019: Koncert v barvách SeMaForu / Vimperk, MěKS
Dáša Zázvůrková a Petr Macháček s kapelou zpívají skladby z muzikálů Dobře placená procházka, Kdyby tisíc klarinetů a Zločin v šantánu; od 19 hodin. www.meks-vimperk.com

26.12.2019: Jazzrockové koledy / Mouřenec u Annína, kostel sv. Mořice
od 14 hodin. www.pratelemourence.cz

21.12.2019: Workshop tvorby komiksu/ Sušice, galerie Sirkus
cyklus tří setkání ve kterých účastníci pod vedením zkušeného výtvarníka vytvoří svůj vlastní komiks, od 14 hodin. www.kulturasusice.cz



jméno:
heslo:

Nová registrace


na stezce Duch pralesa
na stezce Duch pralesa
zobrazení: 5836
známka: 0

Srní a okolí - 5
Srní a okolí
zobrazení: 7310
známka: 0

Obrázky z obce Stachy - 6
Obrázky z obce Stachy
zobrazení: 7287
známka: 1.75

Financování
logo Euregio
Aktualizace informací na tomto webu je spolufinancována Euroregionem Šumava-Jihozápadní Čechy
logo Jihočeský kraj
Aktualizace informací na tomto webu je spolufinancována Jihočeským krajem


Google+

www.info-sumava.cz v‘e o Šumavě na jednom místě